Knockhill International

První z okruhů, které si představíme je Knockhill International. Tento okruh jsem si vybral jako testovací okruh pro testování aut a jejich nastavení, protože je docela krátký – 2.092km a s většinou aut se dá zajet pod jednu minutu, takže hned vím, jestli se mě podařilo nastavení zlepšit nebo zhoršit. Původně jsem původně chtěl testovat na okruhu v Brně, ale je docela dlouhý a jezdí se skoro za 2 minuty. Každopádně se jedná o docela zajímavý okruh s devíti zatáčkami, z toho jednou šikanou. Na okruhu jsou tři zatáčky, které výsledný čas ovlivňují nejvíce.

Hned první zatáčka na konci startovní rovinky je zákeřná (mluvím o standardním směru, okruh se může jezdit i v opačném směru) a je to právě jedna z těch tří rozhodujících zatáček, protože je z kopce a nejde do ní vidět. Při hromadném startu doporučuji jet opatrně, pravidelně se tam srazí půlka startovního pole. Jedná se o pravotočivou zatáčku o asi 110° až 120°, takže nájezdová rychlost je vysoká, ale díky zhoupnutí se zde ztrácí přítlak a některá auta rády chodí do přetáčivého smyku (snad všechny GT3). Následuje levotočivá zatáčka asi také o 110° až 120°, která se dá projet opravdu rychle a pokud byla první zatáčka projeta správně, tak její projetí by nemělo dělat větší obtíže a na ní navazuje další pravotočivá tentokrát pravoúhlá zatáčka, která už může dělat problémy – je potřeba si správně najet z předcházející zatáčky. Pak můžeme pod plným plynem vyrazit ke čtvrté zatáčce, která má opět asi 110° až 120° a lze jí projet s plynem na podlaze.

Za ní už však následuje šikana, která je na konci stoupání a na svém vrcholu auto nadnáší (opět se ztrácí přítlak), takže na něj působí nízký přítlak a některá auta mohou i povyskočit (pozor na vyjetí mimo trať). Je to právě jedna ze tří zatáček, které na tomto okruhu rozhodují závod. Je potřeba se ve správný okamžik dostat co nejvíce k levému okraji (někteří jezdí až na šedou plochu, ale je to tak 50/50 o penalizaci, což nevadí, při snaze o nejrychlejší kolo, ale v závodě by už to mohlo dělat problémy) a pak zatočit doprava ještě před zmíněným nadlehčením kol.

Po středně dlouhé rovince následuje další z rozhodujících zatáček a tou je pravotočivá opět 110° až 120° zatáčka do mírného stoupání. Opět je potřeba řešit nadlehčení vozu a tedy i ztrátu přítlaku a je potřeba ve správný okamžik být v nájezdu, co nejvíce vlevo a pak se dostat k pravému okraji, ale ne moc brzy, ona se totiž za vrcholem ještě trošku stáčí a pak je problém se udržet na trati a nevyletět z ní.Následuje již jen táhlá levotočivá zatáčka, která se dá jet pod plným plynem, plynule přecházející ve středně dlouhou rovinku na jejímž konci je pravotočivá vracečka na startovní/cílovou rovinku. I na ní se dá docela dost pokazit, ale není tak složitá jako zmíněná trojka.

Tady je video s jedním z mých nejrychlejších pokusů (v době psaní příspěvku to byl šestý nejrychlejší čas na daném okruhu s autem kategorie GT1):